Champagne se nachází na severovýchodě Francie. Vládne tam převážně studené klima s vysokou vlhkostí vzduchu. Studené klima nedovolí hroznům plně dozrát, víno je pak kyselejší, což je při výrobě šumivých vín výhodou. Půda této oblasti je velmi křídová, to místní využívají při skladování zrajících vín. Křídové sklepy zajišťují lahvím ideální konstantní vlhkost i teplotu.
Ovšem většina půdy tohoto regionu sloužila a dodnes vesměs slouží jako orná půda. Odtud pramení také název oblasti, který se pak přenesl na zdejší víno. Slovo „Champ“ znamená francouzsky pole. K produkci šampaňského slouží zhruba 310 km2, což je zhruba 1,2 rozlohy Champagne.
Vinařská oblast
Vinařská oblast, kde se vyrábí šampaňské, není oproti ostatním AOC ucelená (AOC - Appelation d´origine Controlée – národní režim, který je zárukou označení původu s kontrolou kvality).
Šampaňské vlastní známku AOC, ale toto označení se prakticky nikdy na etiketách láhví šampaňského neuvádí. Tato výjimka pramení ze skutečnosti, že oproti ostatním francouzským AOC, která produkují vína s kontrolovaným původem (AOC) i vína nezatříděná, produkuje oblast Champagne pouze šampaňské AOC.
Tato výjimka vyplývá i ze skutečnosti, že termín „šampaňské“ se prakticky stal názvem značky, která je z toho důvodu chráněna nejpřísnějšími zákony. Veškeré jiné zboží, které se nazývá „šampaňské“, spadá okamžitě do kategorie padělku.
Existují slavné příklady, jako např. švýcarská obec, která se jmenuje „Champagne“, ale nemá právo uvádět tento termín na etiketách vína, které se na půdě obce vyrábí. Zmiňme také parfém původně nazvaný „Champagne“, který musel být po uvedení na trh přejmenován na „Yvresse“ neboli Opojení.
Plocha osázená vínem dosáhla hranic, které povoluje INAO (Institut National de l´Origine et de la Qualité = Národní institut původu zboží a jakosti), tj. prakticky 31 000 hektarů. S ohledem na trh, který ročně vzrůstá o 1,5%, už roční produkce 300 milionů litrů nestačí. Ale oproti ostatním označením, zejména v Bordeaux, kde vinaři během dvaceti let osázeli 15 000 hektarů a pak se jen dívali, jak kurz hroznů klesá, Champagne se úrovní osázené plochy dále nevyvíjí. Kromě toho je 90% vinic v přímém držení drobných vinařů a nikoli velkých firem, což má přímý dopad na cenu hroznů. (Více než 15 000 vinařů využívá z 90% plochy AOC Champagne, zaměstnává přes 6 000 lidí a více než 50 000 sezonních pracovníků. Asi stovka šampaňských domů provozuje zbytek, tj. 10 % plochy AOC, a zaměstnává 4 000 zaměstnanců.)
Cena za kilo hrubých hroznů tak dosahuje průměrně 6 eur, zatímco například v oblasti Cognac vinaři obtížně dosáhnou prodeje svého vína za 1 euro za litr!
Region se dělí na 4 části:
Montagne de Reims
Remešský horský masiv v regionu Marne orientovaný z velké části na jih, jehož vinice rostou na křídové půdě. Odrůda, která se většinou používá, je Pinot Noir (rulandské modré). Tato oblast produkuje silná a ušlechtilá šampaňská vína.
Valée de la Marne
V údolí řeky Marny jsou vinice vysázené na jílovitě vápenitých půdách. Výraznou odrůdu zde tvoří Pinot Meunier. Šampaňská produkované v této oblasti mají spíše ovocnou chuť, jsou měkká s teplým a širokým buketem.
Côte des Blancs a Côte des Sézanne
Côte des Blancs pěstuje, jak název naznačuje, především bílou odrůdu Chardonnay. Šampaňská produkovaná v Côte des Blancs jsou vlivem poměru odrůdy a přínosu vyvážené křídové půdy lehká, jemná a elegantní.
Côte des Bar
A konečně se dostáváme k nejjižněji položeným vinicím Côte des Bar nebo také Aube s křídovými půdami osázenými Pinot Noir. Historicky tato část patřila k Burgundsku. Šampaňská produkovaná v Côte des Bar (Bar-sur-Aube, Bar-sur-Seine) jsou vína rázovitá, kulatá s komplexním aromatem.